Soudce Rostislav Slanina udeřil kladívkem do stolu a jeho unavené oči se zabodly do malé dívenky, která stála před soudním tribunálem. V sále zahučelo překvapením, když se postavila na špičky a řekla, že není doktorka, ale že její táta nemůže jít do vězení za něco, co neudělal. Zeptala se ho, jestli ho učili, že pravda je důležitější než mlčení, když nespravedlnost začíná vítězit. Soudce jen nevěřícně zavrtěl hlavou.
Státní zástupce Valenta se pokusil zasáhnout a vysvětlit, že obžalovaný má jít za mříže kvůli podezření z vraždy muže, který skončil v nemocnici s masivním vnitřním krvácením. Ale malá Eliška vytáhla z kapsy obálku a položila ji přímo před soudce. Uvedla, že uvnitř jsou důkazy, které všechno mění. Novináři v sále znehybněli, kamery se otočily jejím směrem, a soudce poprvé po dlouhé době vypadal nejistě.
Otevřel obálku a ruka se mu zachvěla. Vyndal fotografie, které zachycovaly něco, co nikdo nečekal. Mezitím se ukázalo, že celý případ má mnohem temnější pozadí. Eliščin otec, Matěj, byl nevinný.
Skutečným viníkem byl Richard Mankle, majitel laboratoří Fenix, který prodával vadné léky do státních nemocnic. Když se to Matěj dozvěděl, pokusil se to zastavit, ale místo aby ho lidé vyslechli, byl obviněn z pokusu o vraždu. Mankle měl totiž vliv a peníze, a hlavně se bál, že by ho Matěj mohl usvědčit. Soudce proto rozhodl, že se případ musí vrátit zpět k prošetření.
Matěj byl propuštěn na svobodu a běžel k dceři, objal ji tak, jako by ji chtěl vtáhnout do sebe, a zašeptal jí, že to dokázala. To ale nebyl konec. Druhý den se Eliška vrátila do té opuštěné nemocnice na kraji města, kam ji předtím odvezl tajemný zachránce Toman. Věděla, že tam musí být schované další důkazy.
Když procházela starými chodbami a bosé nohy jí narážely na studený kov, ucítila, že za ní někdo stojí. Otočila se a spatřila Valérii, ženu, která dělala v laboratořích účetní. Valérie právě sbalila všechny dokumenty do krabic a chtěla je vyhodit zadním oknem do přistavené dodávky. V tu chvíli se do místnosti přiřítil muž, který se představil jako Sebastian Toman a řekl Elišce, aby utíkala do kavárny na rohu a zeptala se na Klaudii.
Eliška nechápala, o co jde, ale věřila mu. Utekla a zachránila se tak před tím, co se v té budově mělo stát. Toman ji odvezl zpátky do města, ale ne do toho bytu. Vysvětlil jí, že tam už není bezpečno.
Případ se mezitím dostal do celostátních zpráv. Soudce Slanina přizval novináře na speciální tiskovou konferenci, kde mělo dojít k důležitému oznámení. Když v sále zhasla světla a všechny kamery se zaměřily na pódium, soudce oznámil, že laboratoře Fenix byly uzavřeny a že vypukne obrovský korupční skandál, do kterého je zapleteno mnoho lidí z vysokých míst. V tu chvíli se zadní dveře otevřely a do místnosti vstoupil muž v poutech.
Richard Mankle. Novináři se vrhli k východům a křičeli do telefonů. Bylo jasné, že tenhle případ teprve začal, a že se nikdo nevyhne odpovědnosti. Eliška stála stranou a sledovala, jak se svět, který jí chtěl vzít tátu, rozpadá před jejíma očima.
Její boj ale ještě zdaleka neskončil.