Okraje papíru se jí zarývaly do dlaně, když stála v chladné chodbě a poslouchala Julianova slova. “Odjíždím do Itálie,” řekl a jeho ostré rysy působily, jako by je někdo vytesal do kamene. “A zítra do katedrály nepřijde. ”
Elena cítila, jak se jí podlomila kolena.
Věděla, že to přijde, ale přesto ji to zasáhlo jako rána. Julian byl vždycky chladný, ale tohle bylo něco jiného. Tohle byla zrada, kterou nemohla ignorovat. “Vrátíme vám všechno do poslední pence,” zašeptal a jeho hlas ztichl do chraplavého šepotu.
Elena se mu podívala přímo do očí a v tu chvíli pochopila, že mezi nimi je konec. Pak se dveře otevřely dokořán a do místnosti vstoupil Robert. Nesl rodinnou památku Rotwellů – starobylý závoj, který zcela skrýval nevěstinu tvář až do okamžiku výměny prstenů. Elena sevřela závoj v rukou a cítila, jak jí srdce bije jako o závod.
Rozvázal provázek a rozložil papíry do vějíře. Jméno Julie Greyové už do ní bylo krásným kaligrafickým rukopisem. Vzal směnky, přešel ke krbu a bez zaváhání je hodil do ohně. Plameny je pohltily během několika vteřin.
“A toto tajemství si odneseme do hrobu,” řekl tiše a vzal těžké stříbrné pero. Namočil ho do kalamáře a začal psát. Inkoust se vpíjel do papíru, zatímco Elena sledovala každé jeho písmeno. Ta slova ji vrátila do kruté skutečnosti.
Věděla, že už není cesty zpět. “A v jakém pořadí se směs sypala do konvice? ” zeptal se Lorňon a znovu udeřil do dlaně. Služebnictvo nesmělo zasahovat do této ranní manželské tradice.
Elena se donutila odpovědět, i když každé slovo bylo jako nůž. “Řeknu správci, že jsem do ní sama omylem zavadila,” řekla Marta a sklopila oči. Elena jí věnovala vděčný pohled, ale uvnitř cítila jen prázdnotu. “Do tohoto domu by přinesla jen další chlad,” pomyslela si, když se podívala na Georgeovy chladné oči.
Věděla, že ji nikdy nepřijme jako svou. Naklonila se kupředu a s pohybem Mirabel splynula, jako by se znovu vrátila do let, kdy před otcovým domem odhazovala boty a utíkala do stájí dřív, než jí někdo mohl zavolat zpět. Ale ty časy byly pryč. Vítr jí vháněl slzy do očí, když stála na nádvoří a sledovala, jak se kočár připravuje.
Každá neobvyklá platba se zapisovala do knih, ale ona už neměla co skrývat. Do knihovny vstoupil Robert a jeho pohled jí projel celým tělem. Do hrdla se jí tlačily slzy, ale odmítala je pustit. “Vzala jsem jeho ruku do obou svých a sevřela mu prsty,” řekla si, když kráčela zavěšená do jeho paže.
Nemusela nic říkat. Zavřela oči, zhluboka se nadechla a udeřila do kláves. Tato žena se odmítala vejít do jakékoli představy, kterou si o ní vytvořil. “Dovolte mi, abych vám pomohl, má drahá,” zašeptal jí do ucha.
Několik vteřin se díval do jejich doširoka otevřených očí. “Omluvte mě, musím se vrátit do svých komnat,” řekla a odešla. George sáhl do vnitřní kapsy redingotu a vytáhl dokument. Složil ho a uložil zpět.
“Do konce tohoto týdne potřebuji 10 000 liber,” řekl a jeho hlas se zlomil do chrapotu. “10 000? ” Elena zalapala po dechu, ale věděla, že nemá na výběr. Když se vrátila do své ložnice, chodila dlouho sem a tam.
Přemýšlela o tom, co všechno musela obětovat. Odnášela si jen to, s čím do tohoto domu přišla. “Pošetilá,” zašeptal jí do vlasů, ale ona už neslyšela. Do haly vstoupil Robert a jeho pohled říkal všechno.
Přenesli ho širokou chodbou do ložnice a uložili na vysokou postel. Do místnosti vstoupila ovdovělá vévodkyně Viktorie a její přítomnost naplnila celou místnost chladem. “Jdi do svých komnat,” řekla vlídně. “Pošlu sem ošetřovatelky.
”
Elena mu vpletla prsty do vlasů a odpověděla bez váhání. Bouře tloukla do okenic, až se jedna z nich uvolnila a udeřila do stěny. Po týdnu stráveném v loveckém domku se vrátili do londýnského sídla Rotwellů. Vzala do ruky miniaturu a podívala se na ni.
“A to je její starší sestra Elena,” řekla a dřevěný rámeček hlasitě udeřil do desky. “Přivedl sis do mého domu podvodnici, Roberte,” řekla vévodkyně a vzala do ruky složku. “Společnosti oznámíme, že Julie těžce onemocněla a odjela se léčit do Švýcarska.
”
“Vaši sestru najdou a přivezou zpět do Anglie v okovech,” dodala a Elena cítila, jak se jí celý svět boří.