Většinou jsem pracovala dlouho do noci a když jsem se vracela domů k jídlu, které vonělo jako moje dětství. Odcházela jsem do práce s termostatem na 68 a domů jsem se vracela na 71. Moje hrnky na kávu se stěhovaly z levé skříňky do pravé. Jednoho večera jsem našla své zimní kabáty přesunuté do přední skříně a letní věci zabalené do krabic a popsané kulatým písmem mé matky o dva měsíce dříve, než bych to udělala sama.
Lidské peníze mi ležely v rukou a tak jsem si text uložil do návrhu. Řekl jsem si, že do soboty zbývají tři dny a dům tři dny vydrží. Stála jsem na té chodbě a cítila, jak mi zavírání sklouzává do pozadí. Ale byla tam moje matka, měla klíč a pustila se do vodárny.
Ne, nepořádek, nevykradený, nezjevně špatný, čistý takovým způsobem, že se mi napínala kůže, lišty utřené do lesku, polštáře na házení nasekané karate do malých špiček. Čáru, kterou uvidím do konce života, v neděli si promluvíme. To slovo dopadlo jako klíč do zámku. Tu noc jsem udělala to, co mi Dana vložila do hlavy.
Otevřela mi poštu a zavolala do práce a předstírala, že jsem to já, Gregu. Nastalo ticho a pak jeho hlas klesl do rejstříku, který si šetří, když je opravdu znepokojený. Můj otec by se dostal do role vedetchého starce, kterého by jeho chladná dcera vláčela před federální vládou. Přišla jsi sem před třemi dny a vlastně ji řekla, že se mi dostali do budoucnosti.
Když jsem byla na zavíračce v Illinos, došlo k zásahu do mé pošty. Kdo do toho neměl co mluvit, nastalo ticho, delší, než jsem chtěl, když promluvila. Její hlas shladl o stupeň do rejstříku, který používá u vyjednávacího stolu. Tady to potřebuju písemně do pátku, ne?
Do pátku, kdy je termín na dopise? Řekl jsem, “Do pátku to budeš mít písemně. ” Nepotřeboval jsem řeč, potřeboval jsem nový zámek a prázdnou obálku a do sobotního večera jsem měl obojí. 20 minut pracoval na mých vchodových dveřích.
Pak jsem ho vhodil do obyčejné bílé obálky, olízl pečeť a stiskl ji. Do rohu jsem dala razítko. V listině je pak jsem zajel na poštu, vhodil obálku do přihrádky a jel domů čekat na neděli. Opláchla jsem hrnek a postavila ho do stojanu v levé skříňce, kde mám hrnky.
Malé kovové škrábnutí starého klíče, který zapadl do Nového Zámku, zkusil to znovu. Otevřel jsem dveře a postavil se do dveří. Greg zavolal do hodiny, protože to samozřejmě udělal.
Pak jsem položila telefon a vrátila se k balení krabic do domu, který jsem vlastnila.