Rose sledovala, jak se otec neobratně vyškrábal do sedla, kopl koně do slabin a zmizel ve tmě směrem k lesu. Láhev, kterou předtím odhodil, se roztříštila o zeď. „Ty půjdeš do chudobince,“ řekl jí přes rameno. „Půjdu do služby,“ odpověděla a třásla se, ale dívala se mu přímo do očí.
„Do služby,“ zopakoval pomalu a jeho hlas byl studený jako ten večer. Rose mechanicky složila své ubohé šaty do plátěného vaku. Celý její život se vešel do jednoho uzlu. Vedli ji z údolí po cestě, která stoupala do kopců.
Musela zrychlit krok, aby nezůstala sama v hlubokém lese. Vstoupila do království ticha. Vstoupila do klece, kterou si nevybrala, ale do které šla dobrovolně, aby zachránila muže, který je zradil. Ve své malé komůrce zašeptala: „Jsem paní Strážcová.
“ Jake přikládal do krbu. Bylo to ano, kterým zatloukla poslední hřebík do rakve svého mládí. Stála u okna a dívala se do tmy, pak couvla do své komory a zavřela dveře. Dny se slévaly do jednotvárné šedi.
Do osady nemohla. Musela by jít dál do města. I kdyby utekla vlkům, co by tam našla? Vrátila se do své komůrky, svlékla se a zalezla pod peřinu.
Jednou našla zraněnou sojku. Zmítala se, křičela, klovala ho do prstů. Jake ji vzal a odnesl do kůlny, kde jí ze sena udělal hnízdo. Rose cítila, jak se jí do tváří žene teplo, a plakala tiše do polštáře.
Zima přišla do hor jako dobyvatel. Jake ji donesl do její komůrky, když dostala horečku. Následující dny se prožily v horečnatém snu. Když se probrala, držela v dlani malou dřevěnou sošku.
Byla dokonalá. Jake se na ni díval z okna. Jeho mlčení, jeho nedůvěra, jeho útěk do hor – to všechno teď dávalo smysl. Když sázela těsto do rozpálené pece, cítila zvláštní klid.
Cizinec, který vešel do dveří, se zeptal: „Jdu do Blackwood Creek a asi jsem špatně odbočil u Cross Creek. “ Jake vzal do ruky chléb, který upekla. Jarní déšť bubnoval do střechy, ale uvnitř bylo teplo. Jehlou si píchla do prstu, ale necítila bolest.
Léto přineslo těžké dusno. Čekala na něj do večera. „Kde jsi byl? “ zeptala se tiše do ticha.
Svírala prsten tak pevně, až se jí ryl do dlaně. „Chtěl tě do svého důlního městečka,“ řekl Jake. Rose si zakryla ústa rukou. „Chtěl mě prodat do nevěstince.
“
Vstala, protáhla si ztuhlá záda a přiložila do krbu. Třísky vyletěly do vzduchu, když Jake rozrazil dveře. „Vezmi si to,“ vtiskl jí do ruky pušku. Rána zasáhla muže do ramene.
Jake použil hlaveň jako páku a praštil prvního útočníka do hlavy. Kopl druhého do kolena. Odplivl si do krvavé trávy a otočil se. Vzal si jednu jahodu a vložil si ji do úst.
Hrotem boty ryl do hlíny. „Můžeš jít do města,“ řekl.